Mýdlo

Mýdlo patří k základním prostředkům osobní hygieny a praní prádla. Produkt podobný mýdlu se používal už tři tisíce let před naším letopočtem (Babylón, Egypt, Řecko a celé římské impérium).

V 9. až 16. století se v oblasti Středozemního moře vyrábělo z olivového oleje a mořských řas, v 17. století nastal všeobecný úpadek hygieny (výrazný rozvoj voňavkářství) a koncem 17. století byla objevena výroba sody (uhličitanu sodného Na2CO3) a nahradila dosud používaný alkalický popel z mořských řas.

Největší změny v technologii výroby mýdla, jeho kvalitě a rozmanitosti druhů, nastaly až ve druhé polovině 20. století.

Mýdlo se vyrábí tzv. zmýdělňováním, což je reakce tuků s roztoky alkálií (louhů) za tepla. Tak vznikají alkalické soli mastných kyselin (mýdla).

1. živočišného původu (lůj, sádlo)
2. rostlinného původu (sojový, slunečnicový, řepkový olej)
3. syntetické mastné kyseliny

1. Vaření tuků ve varných kotlích s roztokem hydroxidu
2. Vznik hustého mýdlového klihu
3. Přidání chloridu sodného (soli), vysolování
4. Horní vrstvu utvoří vysolené mýdlo – jádro
5. Pod jádrem je mydlářský spodní louh – voda, přebytečný louh, sůl, uvolněný glycerol, látky z tuků, které nelze zmýdelnit a případné nečistoty
6. Jádro mýdla se dále vaří, bělí promývá, upravuje, přidávají se vonné látky a plnidla

Podle použitého louhu:

1. sodná mýdla – ke zmýdelňování použitý hydroxid sodný (tvrdá mýdla)
2. draselná mýdla – hydroxid draselný (kapalná až mazlavá)
3. sodno-draselná mýdla – kombinace obou hydroxidů (pastovitá, krémovitá a polotuhá)

Tvrdá, na praní a vyváření prádla a pracovních oděvů.

• jádrové mýdlo s jelenem – světle hnědé, pěnivé v rozsahu teplot 35 –70°C, obsahuje 68% zmýdelněných mastných kyselin, je hranaté, hmotnost 200 a 250 g
• bílé jádrové mýdlo – z čistého kokosového a palmojádrového tuku (praní jemného a barevného prádla)
• terpentýnové jadrové mýdlo – jádrové mýdlo + terpentýn (praní velmi znečistěných pracovních oděvů)
• hexalínové mýdlo – přísada hexalínu (podobné terpentýnu)

Tvrdá sodná mýdla z kvalitních surovin (až 80% solí vyšších mastných kyselin) plus barviva (syntetická i přírodní).

Tato mýdla obsahují také dezodorační látky pro odstranění tělesných pachů a další speciální přísady (léčivé, dezinfekční, promašťující).

V těchto mýdlech je zvýšený obsah vonných látek a další speciální přísady. Luxusní mýdla mívají vysokou barevnou úroveň a povrchové úpravy. Jsou také luxusně zabalena.

V pastelových barvách, parfemována, speciální přísady, balena obvykle ve dvojitém obalu.

Jako výběrová, ale méně vonné kompozice.

Přísada lanolínu a kyseliny borité (dezinfekční účinek).

Obsahují výraznou kořeněnou vůni

Zředěná draselná mýdla s desinfekční složkou. Jsou v zásobnících, takže jejich použití je hygienické.

Obsahují kyselinu boritou, septonex – antiseptická mýdla.

Jsou léčivá s obsahem léčivých a desinfekčních látek – boraxová, sírová, dehtová.

Krémovitá draselno – sodná mýdla, balená do tub nebo kelímků.

Emulze stearínu s trietanolamínem, nepěnivé holicí mýdlo vhodné na holení bez rozpěnění štětkou.

Mazlavá mýdla mají velikou čistící schopnost. Na jejich výrobu se používají rybí tuky nebo tuky horší jakosti.

Uplatnění mají při mytí velkých veřejných hal a schodů. Dobře se mažou, takže se také používají na odmašťování starých, mastných maleb.

Užití na ruční praní a praní v klasických pračkách (tvoří hustou pěnu). Obsahují až 83% zmýdelněných mastných kyselin.

• Hanka – na praní běžného prádla
• Timi – mýdlové vločky, na praní jemného a kojeneckého prádla

1. obsah zmýdelněných mastných kyselin – čím je jejich obsah vyšší, tím je mýdlo kvalitnější
2. obsah volných alkálií a zbytku soli – musí být velmi malý, aby neodmašťovaly a nedráždily položku při umývání
3. obsah vonných látek – nejvíce mají mýdla luxusní
4. pěnivost – nejlepší mýdla mají hustou a stálou pěnu

Mýdla se skladují v suchých, čistých a chladných místnostech. Chrání se před přímým slunečním světlem. Dlouhým skaldováním vysychají (což ale nemá vliv na kvalitu, pouze může dojít ke ztrátě vonných látek).