Zbožíznalství – obuv

Obuv se vyíjela společně s člověkem – podle jeho živnotních podmínek se vyvíjela i kvalita a provedení obuvi.

V Čechách založil obuvnický průmysl Tomáš Baťa.

1. Zdravotní – nesmí poškozovat nohu, musí být pohodlná, ohebná, mít přiměřený podpatek, dostatečně dlouhý a pevný opatek, správně anatomicky tvarovaný svršek a musí býz t vhodného materiálu.
2. Estetický – dotváří celkovou osobnost člověka.
3. Ochranný – před zimou, teplem, poraněním.

Holeňová nebo poloholeňová obuv bez nebo s uzávěrem(zip, šněrování, suchý zip).

Dámská, dětská, pánská.

Sahá těsně pod kotníky, uzavírá se opět různým způsobem.

Typická pánská bota, sahá pod kotníky, s uzávěrem nebo bez.

Polobotka s hlubokým výkrojem bez uzávěru.

Typická dámská bota.

Otevřená polobotka vyrobená z pásků.

Tvořen pouze nártovým dílcem.

Domácí obuv lodičkového nebo polobotkového charakteru.

Vyrobena z plastů, charakteristickým zástupcem jsou odlévané kozačky, nebo pracovní holinky.

Vlastnosti:

Horší hygienické vlastnosti (než u usňové), neprodyšná(noha nedýchá), menší tepelně izolační vlastnosti, je nepromokavá, odolná proti působení chemikálií.

Plastová obuv má vrchové dílce převážně z plastových materiálů – nejpoužívanější je polyvinylchlorid(PVC), polyetylen(PE), polypropylen(POP), polyuretan(PUR), nebo polyamid(PAD).

Vyrábí se vstřikováním, odléváním buď celé obuvi nebo jednotlivých dílců – podpatky, podešve, patníky.

Plasty dělíme podle chemických postupů užitých při jejich výrobě na:

• polymery – vznikají polymerací, např. PE,PVC,PS.
• polykondenzáty –vznikají polykondenzací
• polyadiční pryskyřice – vyrábí se tzv. adicí

Z přírodní usně (kůže).

Vlastnosti:

Ideální obuvnický materiál, má velkou pevnost v tahu i natržení, malé rozdíly v pevnosti za sucha i za mokra, snadno se zpracovává a povrchově upravuje, je vzdušná, ohebná, snadno se přizpůsobuje tvaru nohy, má dobré tepelně izolační vlastnosti.

Nevýhodou je vysoká cena, malá odolnost proti mikroorganismům a potu, propustná pro vodu (málo odolná).

Nejlepším materiálem pro výrobu obuvi jsou usně získané vyčiněním kůží. Kůže se skládá – z pokožky, škáry a podkožního vaziva. Surovinou k výrobě usní je škára (pokožka a podkožní vazivo se odstraňují).

Koželužské zpracování (vydělávání) má tři etapy:

1. Výroba holiny – holina je koželužsky zpracovaná škára. Proces zahrnuje několik operací, např. namáčení (měknutí), loužení (uvolnění chlupů,pokožky) ,omykání (odstranění chlupů), mízdření (odstranění podkož.

vaziva), štípání atd.

1. Vyčiňování – pomocí vyčiňujících látek, které způsobují, že useň je hustá, pevná, tažná, odolná vodě
2. Úprava usní – zvláčňování, impregnace tukem, postruhování (stejnou sílu), vyhlazování, barvení, dezénování, broušení.

• Hověziny – získané z krav, jalovic, býků, volů – tvoří 75 % všech používaných usní.
• Vepřovice – silně rozbrázděný líc usně s otvory po štětinách.
• Teletiny – nejkvalitnější usně – luxusní obuv.
• Koziny – kozlečiny –nejlepší rukavičkářský materiál.
• Koniny – podobné hovězinám.
• Skopovice – jehnětiny
• Divočiny – z kůží jelenů, srnců, daňků
• Reptilie – společný název pro usně vyrobené z kůží exotických zvířat – jěštěrů, hadů, ryb.

Vlastnosti:

Nepropustná a neprodyšná (do vody), malá odolnost proti stárnutí a chemikáliím.

Pryž se používá na výrobu celopryžové obuvi, nebo pryžových dílců – podešve, podpatky,patníky.

Hlavní surovinou je přírodní kaučuk – vyrábí se z latexu, což je hustá, bílá tekutina podobná mléku, která vytéká z kaučukovníku.

Kaučuk (jako hlavní surovina) a další látky (síra, urychlovače vulkanizace, aktivátory, barviva, pigmenty, změkčovadla, nadouvadla) se smíchají dohromady a vzniká tak gumárenská směs, která se vulkanizací mění v pryž.

Vulkanizace je fyzikálně chemický proces. Probíhá při teplotě 120 – 170 °C v době od 1 – 90 minut, kdy se síra za spoluúčasti urychlovačů a aktivátorů váže na kaučuk, vytváří tzv. sirné můstky a mění vlastnosti – plasticita a lepivost kaučuku se mění v elasticitu pryže.

Náhražka přírodních usní.

Vlastnosti:

Lehká a vzdušná, propustná pro vodní páry a vzduch, odolnější proti vodě než usňová, proti plísním,potu, mikroorganismům.

Má dobré tepelně izolační schopnosti a je zdravotně nezávadná při dotyku s pokožkou.

Je levnější než z pravé kůže.

Poromery – koženky – jsou syntetické, plošné, jednovrstvé i vícevrstvé materiály. Jsou podobné usním a mají s nimi měřitelné vlastnosti.

• BAREX – tři vrstvy – rub tvoří tkanina, pak rouno a líc je koženka. Podobá se hovězím usním, používá se na obuvnické svršky.
• COLATEN- poromer druhé vývojové generace, rub tvoří rouno obsahující kolagenová vlákna z hověziny, líc tvoří polyuretanová folie, která je pevná, pružná a odolná. Používá se na dámskou letní a domácí obuv.

Vlastnosti:

Vhodná do sucha, na léto, jako domácí obuv. Nevhodná do vody.

• dámská
• dětská
• pánská

Každý typ obuvi se vyrábí k určitému účelu, podle toho je určen tvar, materiál, výrobní způsob, provedení, vzhled a zdravotní nezávadnost.

• Pracovní obuv – podle druhu práce, má hlavně chránit nohu.
• Sportovní obuv
  • Těžká – lyžařská, hokejová,horolezecká.
  • Lehká – na atletiku, fotbal.
• Celoroční vycházková obuv – střihově bývá řešena jako polobotka nebo lodička. Nosí se hlavně na jaře a na podzim.
• Letní vycházková obuv – sandály, pantofle.
• Zimní vycházková – kozačky, kotníčková, vyšší podešev, zateplená.
• Společenská – podléhá módě – podpatky, špičky,materiál.
• Domácí
• Galošová

• Šitá
• Lepená
• Lisovaná (pryžová)
• Litá (z plastů)