Jak se vyrábí igelitové tašky aneb život igelitky

V posledních dobách se jejich využívání omezilo. V obchodech dostanete papírovou tašku, tu igelitovou si musíte zakoupit, pokud ji chcete. Populární jsou taktéž látkové tašky a staré dobré síťovky.

ČR se k zemím, které zpoplatňují, a tím omezují spotřebu plastových tašek, přidala od roku 2018. Bohužel se začalo ukazovat, že papírové tašky, jež spousta obchodů rozdává místo těch igelitových, jsou pro životní prostředí vlastně ještě horší. Abychom si ukázali proč, podíváme se nejdříve na to, jak vypadá životní cyklus igelitky.

Z čeho se vyrábí igelitové tašky?

Igelitové tašky se řadí mezi plastové obaly, vyrábí se z ropy. Z různých přísad vzniknou granule, ze kterých se tažením či vyfukováním vyrábí plastové hadice. Z nich se následně tvoří například potravinová fólie, igelitové tašky, sáčky, balicí fólie apod., nejčastěji svařováním.

Častokrát se tašky dováží už hotové, dělají to tak zejména velké obchodní řetězce. Tedy dělávaly, dokud se igelitové tašky ve velkém rozdávaly. Menší firmy, které potřebují jen pár stovek kusů využitelných například jako reklamní tašky, si je nechávají vyrábět v ČR. Výrobou a potiskem tašek se zabývá třeba firma Van Gillern. Ve svém sortimentu má i tzv. EKO tašky, tedy igelitky vyrobené pouze z recyklovaného materiálu. Kdybychom totiž igelitové tašky dokázali recyklovat, nebyly by pro životní prostředí až tak špatné.

Papírová taška je náročnější na výrobu

Igelitová taška se oproti papírové rozkládá mnohem déle, její rozklad trvá minimálně 25 let. Také se vyrábí z neobnovitelného zdroje (ropy). Jenže to jsou zřejmě všechny nevýhody, které vzhledem k papírové variantě má. Jakmile se podíváme na výrobu, papírová taška je pro přírodu horší. Na její vytvoření se spotřebuje více vody i energie, vznikne více skleníkových plynů. Také doprava je náročnější, papírové tašky jsou těžší než plastové a mají větší objem, tudíž se jich do jednoho kamionu vejde méně.

Že se na hladině Tichého oceánu rozprostírá obrovský pás plastu velký jako čtyři Německa, je nesporný fakt. Pokud bychom se ovšem plast naučili recyklovat, nemusel by pro naši planetu být až tak špatný, jak se na první pohled zdá.