Pronájem bytu není totéž jako podnájem bytu aneb jak jsem se stal (pod)nájemníkem

Musím říct, že jsem během doby, než jsem vůbec začal nějak vážněji uvažovat o koupi vlastního bydlení, vystřídal několik různých podnájmů – většinou společně s dalšími lidmi. Rozhodně mě dost překvapilo jednání majitelů, ale často i jednání lidí, se kterými jsem pronájem bytu sdílel. Také jsem si všiml toho, že mnoho lidí netuší, jaké rozdíly existují ve významu slov podnájem, nájem, pronájem a podobně.

Než se někam nastěhujete, ověřte si, že přesně víte, jaký je rozdíl mezi pronájmem bytu a podnájmem, ať následně nejste překvapení jako já

Na internetu se dá nalézt poměrně jednoduché vysvětlení pojmů nájemník a podnájemník, aniž byste museli mít zrovna právnické vzdělání. Sám jsem však poznal některá úskalí našeho právního řádu na vlastní kůži. Jedna moje historka, kdy jsem byl, jak jsem později zjistil, podnájemníkem neskončila příliš dobře. Na začátku mého vysokoškolského studia jsem sice toužil po samostatném bydlení, ale neodvažoval jsem se sdílet pár metrů čtverečních s úplně cizími lidmi. Na seznamovacím kurzu jsem se seznámil s mým spolužákem z Ostravy, který mi byl již od počátku velmi sympatický. Měli jsme dost společných zájmů a co bylo to hlavní, měl v Praze byt a nabídl mi společné bydlení. Tvrdil, že stejně jako já nechtěl jít do cizího bytu a byl rád, že našel někoho, kdo s ním bude bydlet.

Uzavřeli jsme smlouvu o podnájmu

Byt dokonce patřil jeho strýci a ten mu ho prý pronajal, na jak dlouho chce. Poskytl mi tedy pokoj v tomto bytě za slušnou cenu a asi dva měsíce bylo naše soužití poměrně harmonické. Ve smlouvě, kterou jsem podepsal, bylo ujednání o tom, že ji lze vypovědět bez udání důvodu a výpovědní lhůta je 14 dní. To není moc, ale kamarád mě ujišťoval, že mi nic takového neudělá. Problém však nastal v momentě, kdy se do Prahy rozhodl přistěhovat syn jeho strýce – tedy majitele bytu. Pro mě to znamenalo, že jsem se musel do dvou týdnů vystěhovat a nemohl jsem proti tomu nic dělat. Ukázalo se totiž, že můj kamarád byl taky jen v podnájmu. Tvrdil mi, že byt má v nájmu, což by podle zákona znamenalo, že může například jeden pokoj v bytě pronajímat jiným lidem a nemusí to ani oznamovat majiteli bytu. Toho jsem si mohl všimnout ve smlouvě, kterou jsem podepsal, ale vzhledem k tomu, že jsem moc nedbal na detaily, jsem si toho prostě nevšiml. Poučení z toho je takové, že lidé, kteří jsou v nájmu mají mnohem větší právní ochranu, než lidé v podnájmu a rozhodně není od věci se v tomhle ohledu trochu vzdělat před podpisem podobných smluv.

Menší slovníček pojmů

Zhruba rok po této příhodě jsem se znovu stěhoval do bytu, kde jsem se stal nájemníkem. Zdálo se mi to jako velmi dobrá nabídka – pro změnu jiný kamarád mi nabídl byt jeho bratra k nájmu zhruba na půl roku. Jeho bratr byl v zahraničí a chtěl byt po svém návratu prodat. Smlouvu jsme spolu uzavřeli ještě před tím, než odjel do zahraničí. Chtěl jsem v bytě bydlet s mou tehdejší přítelkyní, která měla kočku. Majitel bytu mi ovšem vyloženě zakázal mít v bytě kočka a jiné domácí mazlíčky. Zjistil jsem však, že podle zákona vám pronajímatel nemůže zakázat domácího mazlíčka.

Tuto informaci jsem bohužel zjistil až poté, co mi majitel bytu odmítl vrátit kauci kvůli tomu, že jsme měli v bytě kočku. Sám jsem to už dál neřešil, ale mohl jsem se klidně obrátit na soud. Jako nájemník můžete chovat zvíře a ani o tom nemusíte majitele informovat, pokud však váš domácí mazlíček nebude nějakým závažným způsobem narušovat společné soužití se sousedy. Doporučuji Vám, abyste se vždy o všem informovali!

Nastěhovali byste do podnájmu, nebo byste vždy trvali na nájmu, který vám zajistí více práv?