Přijetí eura v České republice nebo například snižování úrokových sazeb. To jsou témata, kterým se věnuje Martin Slaný, hlavní ekonom Rusňákovy investiční skupiny DRFG. Proč není pro přijetí eura? 

Nejsem pro přijetí eura

„Co se týče eurozóny? O mně je velmi dobře známo, že nejsem pro přijetí eura. Jsem zastáncem koruny,“ vysvětluje na úvod.

„Proč by se mělo měnit to, co prokazatelně a dlouhodobě funguje? A už vůbec by to nemělo nahrazovat něco, co nefunguje a co pro naši ekonomiku představuje velká rizika a náklady.“

V české koruně vidí stabilitu a sílu. Což prokázala i během těžkých chvil, jako byl zejména covid a inflace. V tu chvíli se předvedla jako spolehlivě fungující měna, která ekonomice v podobných situacích pomáhá i ji stabilizuje. 

Vliv eura na úrokové sazby

Česká národní banka posunula úroky výš, než to udělala ta evropská. Dělala ale dost, když držela sazby na 7 % v době, kdy Česko dusila dvouciferná inflace?

„To je přesně ta výhoda vlastní měny. ČNB měla dva nástroje, které mohla ke krocení inflace využít. A tedy úroky a kurz. Využila oba. Zda sazby zvýšila dostatečně? To je otázka. Lepší možnost by z mého pohledu byla, kdyby sazby posunula ještě o něco výš. Ale pak je o to rychleji snižovala. To by mnohem lépe krotilo inflační očekávání,“ pokračuje Slaný.

„ČNB se ale rozhodla, že nechá sazby na stejné úrovni. To ji pak nutilo držet je tam podstatně déle. Tím zároveň umožnila některým podnikatelům přizpůsobit se, takže si začali brát úvěry v eurech, což ale tlumilo restriktivní dopady na celou ekonomiku. Proto využila i měnový kurz, kdy intervenovala v jeho posílení a ovlivnila i firmy, které tzv. utekly k euru,“ uzavírá diskuzi Martin Slaný z Rusňákovy DRFG. 

Autor: Michal Pecka