Drahé kovy

Z drahých kovů se při výrobě klenotů používá hlavně zlato a stříbro, v omezeném množství platina (na individuální výrobu, briliantové zboží atd.), spíše se nahrazuje bílým zlatem.

Výrobky se vyrábí buď celé z jednoho kovu, nebo v kombinaci několika drahých kovů a to v ryzostech stanovených puncovními předpisy pro jednotlivé kovy.

• Chemická značka – Au (Aurum)
• Tvrdost 2,5 podle Mohsovy stupnice
• Hmotnost 19,3 g/cm3
• Bod tání 1063 °C.

Zlato je kujné, tažné, a dá se vytepat na lístečky tloušťky 0,001 mm. Na vzduchu, ve vodě i za snížené teploty je stálé.

Rozpouští se ve rtuti na zlatý amalgám, v lučavce královské a v roztoku kyanidu sodného a draselného. V přírodě ryzí ve formě se vyskytuje ve formě zrnek, šupinek.

Kromě výroby šperků se zlato používá v zubní technice, ve sklářství, na výrobu rubínového skla, zlatý dekor při výrobě porcelánu, na pamětní mince, v elektronice (má velmi dobré vodivé vlastnosti) atd.

Naleziště: Jižní Asie, USA, Kanada, Mexiko,státy bývalého SSSR. Největší valoun o hmotnosti 70,9 kg byl nalezen v Austrálii.

• Chemická značka Ag – argentum
• Tvrdost 2,7 podle Mohsovy stupnice
• Hmotnost 10,5 g/cm3
• Bod tání 960°C

Stříbro je bílý kov, má vysoký lesk, je velmi kujné a tažné. Na vzduchu i ve vodě je stálé. Rozpouští se ve rtuti na stříbrný amalgám a v kyselině dusičné na dusičnan stříbrný. Nachází se v rudách (leštěnec, rohovec, galenit stříbrný).

Kromě výroby šperků se stříbro používá v lékařství (zubní technice), ke stříbření předmětů, k výrobě zrcadel, ve fotografii, k barvení kožišin, vlasů, k výrobě nesmazatelného inkoustu atd.

Ze solí stříbra se používá nejvíce dusičnanu stříbrného, jako antiseptika s názvem lapis infernalis (pekelný kamínek). K výrobě šperků se stříbro nepoužívá ryzí, ale ve slitinách s jinými kovy.

• Chemická značka PT
• Tvrdost 4,3
• Hmotnost 21,4 g/cm3
• Bod tání 1773°C

Na vzduchu i ve vodě je za všech okolností stálá, rozpouští se pouze ve vřelé lučavce královské. Je to lesklý, bílý kov s šedým nádechem, kujný a tažný. V přírodě se nachází buď ryzí v zrnkách, nebo jako slitina s kovy skupiny platinové (paládium, iridium, rhodium…..)

Platina se v malém množství používá na výrobu šperků,(nahrazuje se bílým zlatem), v elektrotechnice, lékařství.

Doprovází platinu v přírodě, je bělejší a tvrdší než platina. Používá se při legování bílého zlata a platiny.

Je bílý, ocelově lesklý kov. Má vysokou tvrdost, používá se do slitin, na výrobu hrotů plnících per, v elektrotechnice na výrobu kontaktů a odporových drátů.

Používá se v klenotnictví na galvanické pokovování drahých kovů, tzv. rhodidování, aby výrobky měly vzhled platiny a na vzduchu neoxidovaly.

Drahé kovy se zřídka používají v ryzím stavu. Většinou se slévají – legují s jinými kovy. Vzniká slitina je tzv. legura, která má jiné vlastnosti než ryzí kov. Mění se bod tání, tvrdost, pevnost, měrná hmotnost, ryzost, barva, cena. Leguje se drahý kov s jinými drahými kovy, nebo s obecnými kovy (např. mědí, zinkem,niklem).

Pod pojmem ryzost rozumíme obsah drahého kovu ve slitině. Ryzost zlata se dříve vyjadřovala v karátech – ryzí zlato = 24 karátů, ryzost stříbra pak v lotech – ryzí stříbro = 16 lotů.

Od r. 1867 se podle puncovního zákona ryzost vyjadřuje v tisícinách. Termín karát ovšem přetrvává.

Ryzí kov má ryzost 1000/1000

Přepočet karátů na tisíciny:

1 karát = 1000:24 = 41,667

Přepočet lotů na tisíciny:

1 lot = 1000:16 = 62,5

Například: 14 karátů = 583,33/1000 = 585 / 1000

Všechno vyrobené zboží musí být označeno třemi značkami – výrobní, ryzostní a úřední puncovní.

Zlaté šperky, ozdobné předměty a mince smějí být vyráběny pouze ze slitin zlata, které mají předepsanou ryzost (ověřuje státní zkušebna pro drahé kovy).

Ryzosti:

• č.1 986/1000 (tj. 986/1000 ryzího zlata a 14/1000 jiného kovu), puncovní značka orel OR 1
• č.2 900/1000, orel OR 2
• č.3 750/1000, hlava kohouta
• č.4 585/1000, hlava labutě (čejky)
• č.5 375/1000, hvězdička s 5

Nejpoužívanější ryzost k výrobě šperků je č.4 585/1000

Ryzost je vyznačena číslicí v tisícinách uvedenou v ležatém obdélníku (+ vedle je punc+značka výrobce)

Podle použitého jiného kovu rozeznáváme různé barvy zlata (odstíny), např.:

• žluté zlato – stříbro + měď (více stříbra)
• růžové, načervenalé zlato – měď + stříbro (více mědi)
• bílé zlato – slitina s niklem nebo paládiem
• nazelenalé zlato – s ryzím stříbrem
• namodralé zlato – ocelové piliny (křehké, při zpracování snadno praská)

Legované stříbro je tvrdší, pevnější, odolnější proti opotřebení. Leguje se pouze s mědí v šesti předepsaných ryzostech:

K výrobě stříbrných šperků u nás se používá nejčastěji slitina ryzosti 900/1000

Stříbrné zboží s menším obsahem stříbra podléhá snadněji okysličování

Předepsaná ryzost je 950/1000 – jediná ryzost z níž se smějí vyrábět platinové šperky.

• napodobenina (imitace) zlata – dublé, plaké
• napodobenina stříbra – alpaka

Dublé – skládá se z podkladového kovu a zlaté folie. Podkladový kov – tombak ( 90 % mědi, 10 % zinku). Zlatá fólie – nejčastěji o ryzosti 585/1000, tlouš´tka se uvádí v mikrometrech. Vyrábí se plátováním, tj. obkládáním základního polotovaru vrstvou jiného kovu. Oba dva kovy se válcují, čímž se náležitě spojí.

Plaké – vrstva zlata je nanesena galvanickým pokovováním, není tak hodnotné jako dublé, vrstva zlata někdy praská a odlupuje se. (hodinková pouzdra)

Alpaka – slitina mědi, zinku a niklu – povrch se upravuje galvanickým stříbřením. Na výrobku bývá vyznačena tloušťka stříbrného povlaku v mikrometrech. (příbory)

Nejčastěji se používají zkušební kyseliny k dokazování drahých kovů, případně ke stanovení ryzosti. Nutná zkušenost pro posouzení reakcí kyselin.

Kyselina dusičná rozpouští všechny obecné kovy, stříbro a paládium. Nerozpouští zlato a platinu, je proto základní kyselina pro rozpoznání zlatých slitin od obecných, stříbra a paládia.

Lučavka královská – k dokazování zlatých slitin o ryzosti vyšší než 585/ 1000. Je to pouze rozpoznávací kyselina, neurčuje ryzost (kyselina chlorovodíková + dusičná 3:1). Lučavka královská pro bílé zlato – 1:1, rozpouští bílé zlato.

Kyselina pro určování platiny – z luč. královské + dusičnan draselný.

Kyselina pro zkoušení stříbrných slitin – zjišťuje se pouze kov, ne ryzost.(kyselina sírová+dvojchroman draselný + destilovaná voda).