Zbožíznalství – Textil a oděvy

Další podstránky:

• Textilní galanterie
• Bytový textil
• Konfekce

• Ochrana proti chladu, snadná údržba a určitá životnost
• estetická – vyjadřuje osobnost spotřebitele, umožňuje jeho zařazení do společenských skupin atd.

dokonalé technologické vlastnosti

estetika

módnost

1. textilní zboží metrové
2. textilní zboží kusové
3. textilní galanterie
4. oděvy
5. klobouky a čepice
6. kožené a kožešnické oděvní výrobky

• délkové – nitě, příze
• plošné – tkaniny, pleteniny, úplety, netkané textilie
• prostorové – oděvy

• oděvní – délkové a plošné tkaniny, osobní prádlo, svrchní oděvy, oděvní doplňky
• bytové – podlahové tkaniny, závěsové, potahové, záclony, ložní a stolní prádlo, prádlo osobní hygieny (ručníky, osušky), gobelíny, tapisérie
• technické – pro tech. účely – plachtoviny, dopravní pásy, hnací řemeny
• ostatní – především tkaniny určené pro zdravotnictví a pro různé zájmové aktivity (lehátkoviny, spací pytle, stany, slunečníky)

• použitý materiál – tkanina vlákna
• konstrukční řešení – použitá technologie
• finální úpravy – dotváření výrobku

Členění:

1. přírodní
   • organická – rostlinná (bavlna, len, juta, konopí), živočišná (vlna, chlupy, žíně, hedvábí)
   • anorganická – azbest
2. chemická
   • z přírodních polymerů – viskóza, acetát, měďnaté hedvábí
   • ze syntetických polymerů – PES, PAN, PAD, PVC, PUS, PUR
3. hutnická
   • z kovů – stříbrná, zlatá, hliníková, měděná
   • z nekovů – skleněná, křemíková, keramická

Chemickou podstatou bavlny je celulóza, která je nositelem mnoha vlastností, které činí bavlnu nenahraditelnou zejména pro osobní prádlo.

Bavlna je savá, pružná méně – mačká se, měkká, splývavá, příjemná na omak
– dobře snáší vysoké teploty, dá se vyvařovat a žehlit
– snáší dobře alkalické prostředí – praní v mýdle
– lze dobře barvit a vzorovat
– negativní vlastnost – mačkavost; dá se zmírnit finální úpravou nebo směsováním vláken se syntet. vlákny
– mačkavosti se využilo nyní jako módního prvku
– jakost – liší se dle teritoria – nejcennější egyptská a indická
– jakost se posuzuje dle délky vlákna /pohybuje se od 10 – 60 mm/
– vlákno je ploché, stužkovitě kroucené; vl. je ploché s vnitřní dutinou

Len je naše domácí textilní rostlina. Lněné vlákno se získává náročným zpracováním rostliny, aby se uvolnila jemná lýková vlákna od dřevnaté části stonku; vlákna se rozčešou a nakypří.

Barva neběleného lnu je šedohnědá až nazelenalá, na omak je len chladivý, velmi pevný i za vlhka, má malou pružnost, snáší vyvářku při 100° C, na omak je tužší, méně poddajný a hůře saje vodu.

Používá se na stolní a ložní prádlo, pracovní oděvy, vyrábí se z něj plachty, čalounické potřeby, pevné šicí nitě.

Vlákno je silnější, málo pružné, proto se z něj dělají hrubé příze a hrubší tkaniny.

Vyrábí se z něj obalové tkaniny, pytle, koberce, nábytkové a dekorační tkaniny, technické tkaniny, tkaniny ke zpevnění izolačních materiálů, podlahoviny, rohože, motouzy atd.

Surové vlákno z konopí setého má světle šedou barvu. Používá se při výrobě lan, provazů a v plátenictví (dobře se bělí a je méně pružné nž lněné vlákno.

Vlákna jsou získávána ze stonků kopřiv. Po zpracování jsou velmi jemná, téměř bílá, dobře se barví a dobře sají vodu.

Vlákna jsou pevná, tuhá a lesklá, pocházejí z listů Agáve. Používají se k výrobě provazů, hrubých pláten a uměleckých předmětů.

Jde o vlákna banánových listů a používají se jako provaznický materiál. Manila se nazývá jinak též abaka.

Ramie je tropická rostlina podobná kopřivě, poskytuje pevné lýko používané jako textilní surovina.

Vlákno je drsné, tuhé a nepoddajné. POužívá se na výrobu koberců a rohoží. Jeho nevýhodou je však značná hmotnost a klouzavost.

Vlna je nejcennější textilní surovina. Nejčasteji jde o ovčí srst, používá se ale také velbloudí, laní atd.

Chemickou podstatou je bílkovina, což znamená, že nesnese vyšší teploty (pere se při teplotě do 30°C. Nesnáší také alkalické prostředí (mýdlo, pot), potom plstnatí.

Výrobky z vlny jsou hřejivé, poddajné, prodyšné a příjemné na omak.

• velbloudí – houně, deky, přikrývky
• vlna kozy angorské – mohér
• vlna kozy kašmírské – kašmír – velmi jemná, měkká tkanina, kozy původně chované v Indii v Kašmíru a Bengálsku
• vlna angorských králíků – pleteniny
• zaječí a králičí srsti – výroba plsti – kloboučnické výrobky
• telecí a hovězí chlupy – hrubé technické plsti
• koňské žíně – výztuhové tkaniny, matrace, výplňkový materiál

Bourec morušový se před přeměnou v motýla opřádá zámotkem a jeden takový zámotek má asi 1,6 metru vlákna. Například na výrobu kravaty z hedvábí je tedy potřeba asi 110 takový zámotků.

Housenka vytváří zámotek zhruba 3 dny a z něj se pak vlákno získává postupným namotáváním – zámotky se namočí do teplé vody, konec každého vlákna se oddělí a namotá na cívku – zámotek je spředen ze dvou hedvábných žlázek, které vylučují polotuhé vlákno.

Pro výrobu silnější příze se na stejnou cívku navinou vlákna z pěti až osmi zámotků (dnes se navíjení provádí strojově).

Pokud se umístí dvě housenky dohromady, vytvoří se tak dvojitý zámotek a takovému hedvábí se pak říká DUPION – v těchto vláknech jsou silná nebo žmolkovitá místa a vlákna se používají pro výrobu látek s nepravidelnou strukturou.

Celková produkce hedvábí ve světě je malá – okolo 50 000 tun ročně.

Základem každého chemického vlákna jsou monomery, které vytvářejí makromolekulární řetězce – polymery. Směsi se protlačují přes trysky různých rozměrů, zvlákňovají se a po průchodu tryskou se směs ochlazuje nebo chemicky sráží. Vzniká vlákno, které se ještě finálně upravuje.

Viskóza je z přírodního polymeru – celulózy. Je vysoce nasákavá, prodyšná, dobře se barví. Je však mačkavá, nesnáší vysoké teploty při praní a obtížně se žehlí.

Vlákno je málo pružné, nemá schopnost se po zmačkání dostat do původního tvaru, má také malou pevnost, která klesá za mokra asi o 50 procent.

Základem je ropa (obchodní názvy: PERLON, SILON, CHEMLON, DEDERON). Vysoká odolnost proti oděru, pevnost, snadno se barví, nevýhodou je žmolkování a malá schopnost dopružování. Využívá se hlavně pro výrobu bytového textilu.

Patří mezi nejrozšířenější vlákna (obchodní názvy: TESIL, SLOTERA, TERYLEN, TREVIRA, DIOLEN, CRIMPLEN). Má vysokou mechanickou odolnost, stabilitu tvaru a nízkou navlhavost. Má však sklon ke žmolkovatění a obtížně se barví. Používá se pro výrobu dámských jemných punčoch a záclon.

Nejvíce se blíží vlně. Je pružný, hřejivý, nemačkavý, zachovává si tvar a rozměry, je příjemný na omak (na trhu má názvy WOLPRYLA, DRALON, MALON).

Lehká, pevná, pružná, odpuzují vodu, hůře se proto obarvují. Používají se na košiloviny, plášťoviny, nábytkové a dekorační tkaniny, koberce.

Rozměrová stálost, chemická odolnost, jemnost, hřejivost. Silný náboj statické elektřiny (vyrábí se z něj proto protirevmatické prádlo a přikrývky).

Vysoká pružnost vláken, roztažnost, tzv. elastomery. PUR má roztažnost o 500 až 700 procent. PUS jsou jemná, bílá vlákna, dobře se barví, odolávají potu, tukům a nestárnou. Používají se pro výrobu dámského elastického prádla, punčoch, ponožek, plavek a rukavic.

Délka převyšuje mnohonásobně šířku a tloušťku.

Patří sem:

• příze mykaná, česaná
• nitě – ruční, strojové

Vznikají proplétáním osnovní a útkové nitě, v místě střetu nití vzniká vazný bod,

základní vazby: plátnová, keprová, atlasová

– nejstarší typ vazby
– pro oděvní a bytové textilie, košiloviny, šatovky
– nejjednoduší a nejhustěji provázaná
– střídu tvoří dvě nitě osnovní a dvě útkové
– na rubu i líci stejný počet vazných bodů – vazba oboulícní
– nejběžnější tkaniny –batist, flanel, popelín, kanafas…..
– odvozené: rypsová, panama, kanava, vaflová

Keprová tkanina je typická šikmým řádkováním. Při této vazbě útek přechází jednu nebo více nití osnovních a podbíhá jednu nebo více nití osnovních, každý další útek je vaznými body posunout o jednu nebo více nití osnovních – vznikají úhlopříčné řadky – diagonály.

Keprová tkanina se používá na výrobu vrchního ošacení a pracovních oděvů.

Atlasová tkanina má nejmenší počet vazných bodů. Umožňuje vytkávání lesklých a matných ploch, vzorů. Vazba je méně pevná.

Atlasová tkanina se používá na výrobu ložního prádla (satén, damašek, brokát, véba)

Pleteniny vznikají vzájemným proplétáním oček. Mají větší tažnost, menší stálost tvaru, vysokou pružnost, prodyšnost a tepelnou izolačnost. Používají se na výrobu osobního prádla, punčochářského zboží a některých typů svrchního ošacení.

• zátažné pleteniny – ve směru vodorovném
• osnovní pleteniny – ve svislém směru

75% této plošné textilie tvoří tkanina a 25% úplet.

Pletenotkaniny se používají při výrobě ložního prádla a závěsovin.

Tyto textilie vznikají z volně ložených textilních vláken vláken – dnes nejčastěji syntetických. Původně šlo o plsť připravenou z živočišných vláken, dnes se chemická vlákna spojují:

• mechanicky – vpichování, prošívání, proplétání, všívání (jekor, přikrývky Larisa, vatelín)
• chemicky – chemickými pojivy – lisováním za horka na termoplastickou podložku nebo laminováním

Netkané textilie mají uplatnění hlavně v bytovém textilu. Vyrábí se z nich podlahové krytiny apod.

Další články:

• Textilní galanterie
• Bytový textil
• Konfekce